Jsem československá vlčanda, nebo mi taky říkají jakovlčice. Narodila jsem se v říjnu 2003 mamince Džesyně (oficiálně se tedy jmenuje Jaw z Molu Es) a tatínkovi Argosovi v Praze na Suchdole, v chovatelské stanici Karla Hladíka, Kanýčo.

Od něj si mne - co sladké šťeňátko - vzali Altair a Mysh. A už víc než sedm let tedy bydlím s nimi, střídavě v Praze a v Brně. Mám za ta léta nacestováno víc, než většina lidí a vlakové čety v EC-čkách mezi Prahou a Brnem mne už znají od vidění.

Jakovlčice

Páníček o mně říká, že jsem jakovlčice. Asi proto, že když mne lidé potkají, tak většinou říkají, že jsem jako vlk. A mají pravdu. Českoslovenští vlčáci vznikli totiž před padesáti lety křížením německých ovčáků a vlků. Takže vypadat jako vlčice mám v popisu práce. A že si na tom dávám záležet.

Ostatně, pokud vás zajímají moje fotky, najdete je v Altairově fotogalerii.